1) Léta se pohybujete na punkové scéně, už vám táhne na 20 let hraní. Jak vzpomínáte na vaše začátky? Jak vzniknul název Totální nasazení? Jsou nějaké věci, které byste udělali dnes jinak než dříve?
Jo, jo, letos oslavíme dvacet let naší existence. Kdysi jsem pro jeden rozhovor řekl, že každá doba měla svý kouzlo a my si s úsměvem a nostalgií rádi vzpomeneme na všechno, co jsme kdy prožili. A to platí i pro naše začátky, přičemž tady možná převažuje ten úsměv nad nostalgií. Tehdy po sametový revoluci to byla úžasná doba, takový krásný chaos, kdy se mohlo skoro všechno, protože nebyly ještě jasně daný pravidla, co se přesně smí a co se nesmí, úřady a policie byly po převratu zmatený a my si to užívali jako kompenzaci za dosavadní roky prožitý za komunistů, což bych nikomu nepřál. Název vymyslel náš bývalý kytarista Martin, když ze skupiny Dehöt, kde jsme předtím hráli, odcházel zpěvák Wiktor a my se rozhodli přejmenovat. Název měl plně vystihovat náš hudební styl, kdy jsme na to zase tolik neuměli, ale hráli s o to větším úsilím a nasazení – s totálním nasazením. A vlastně se dodnes snažíme na každým koncertu dostát svýmu názvu. K tý poslední otázce myslím, že asi ne. Stojíme si plně za vším, co jsme kdy udělali, ničeho nelitujeme a nic bychom nečinili jinak.

2) Během roku odešli dva členové - Šukec a Pípa, jak jste zvládali jejich odchod? Přemýšleli jste třeba už i o rozpadu?
Odešli oba na konci roku 2008. Bylo to těžký období a nepříjemná situace, ale ustáli jsme to. Oba odchody přišly nečekaně a zároveň v prakticky stejnou dobu, když hlavně ten Šukecův byl pro nás hodně šokující a upřímně tak nějak nepochopitelný. Už jsme toho měli po tý stovce koncertů (přesně 104) plný zuby a potřebovali si odpočinout. Byl to hodně náročný rok a my naše síly trochu přecenili, což se asi svým způsobem projevilo na obou odchodech. Když jsme řešili s P.P.Cvokem, co budeme dělat dál, ani jednoho z nás nenapadlo, že bychom se měli rozpadnout, ač jsme možná balancovali na hraně a ač se o tom okamžitě rozšířily fámy. Vyřešili jsme post bicích, přičemž bylo předem jasný, kdo Pípu nahradí, když s námi Franky už čtyři roky hrál a za bubny alternoval, řekli si, že druhou kytaru nechceme a bylo vše vyřešeno

3) Hrajete teď ve třech, vyhovuje vám toto složení?Jak to vidíte do budoucnosti s postem druhé kytary?
Vyhovuje nám to naprosto a ideálně. Řešili jsme vloni touhle dobou, jestli budeme hledat náhradu nebo budeme pokračovat ve třech a ač jsme měli vytipovanýho šikovnýho kytaristu Kubu ze skupiny Wajgl, rozhodli jsme se nakonec pro druhou variantu, tzn.že zůstaneme ve třech jako dřív – už z toho důvodu, že by bylo škoda vzít týhle skvělý partičce stěžejního muzikanta. Drtivou většinu naší dvacetiletý historie jsme hráli s jednou kytarou, skoro všechny alba jsou nahraný taky s jednou kytarou, navíc P.P.Cvok je výborný kytarista, který to v pohodě uhraje sám levou zadní, čili odpověď zní, že to tak bude i nadále a Totální nasazení je tradiční trojice.

4) Natočili jste mnoho alb, které je vám to nejbližší, popřípadě, jaké z alb má pro vás tu největší cenu a proč?
Těžko říct, který ze sedmi řadovek, výběrovky a tří live alb, čtyři starý demáče nepočítaje, má pro nás největší cenu. Každý bylo ve svý době vrcholem naší tvorby a my s ním byli vždy spokojeni, jinak bychom ho nevydávali. Možná je nám nejbližší poslední CD Krokodýl Ghandee, poslední živák z Abatonu nebo bestofka Tak mi to puč se čtyřmi tisíci prodaných originálek, ale zlomový album, kdy jsme se hudebně našli, byl Spreyopithecus chaluhensis z roku 2000, takže asi tohle.

5) Je o vás známo, že jste jedna z nejvytíženějších koncertních punk kapel v Čechách, odehráváte na sto koncertů za rok. Jaký byl pro vás ten největší koncertní zážitek? Jak je to u vás s koncerty v zahraničí? Kde jste byli ze svou kapelou nejdál?
Drtivá většina koncertů je skvělých a úžasných a zážitků je fakt tolik a víceméně pořád, že mi teď nějaký úplně největší nenapadá. Ostatně všechny koncerty a vše okolo jsou podrobně popsaný v našich reportech na www.TOTACI.net Nemáme ambice hrát v zahraničí – stěží pokrýváme poptávku v Česku. Do zahraničí jezdíme víceméně jen na Slovensko, což je jediná cizina pro kapelu, která zpívá česky, co má smysl. No ale protože jsme vznikli v roce 1990 Československu, nějak to ani nebereme jako zahraničí. Nejdál jsme asi byli v Košicích a Prešově, což je štreka šílená. A taky jsme vlastně hráli na festu našich kamarádů z kapely Killjoy v Bolzanu v severní Itálii. To byl taky prima výlet.

6) Jako každá kapela, která začíná, má své vzory. Jaké byly ty vaše před dvaceti lety a jakého zpěváka nebo kapelu si rádi poslechnete teď?
Když jsme začínali, žrali jsme Visací zámek, Wanastovky, Znouzectnost, Lucii, Jasnou páku, E!E, Citron, HNF, Olympic, Titanic, Arakain, Bonpari, Kryptor, FPB a Už jsme doma, z cizích Clash, Dead Kennedys, Joy Division, Iron Maiden, Therapy, Helloween a fůru dalších. Tyhle mě teď takhle narychlo napadly. Každý z nás měl samozřejmě svý oblíbený kapely a hodně jsme se v tom později názorem lišili, což bylo možná jedině dobře. Dneska posloucháme asi úplně všechno, co je dobrý a co se nám líbí od folku po metal. Je toho spousta.

7) Zpíváte písničku o 3 víkendových punkerech ze Slaného, jak je to u vás opravdu?Co pro vás znamená Punk?
Zpíváme písničku o víkendových punkerech jako takových, poněvadž jich je všude fůra, a těmi třemi, o nichž mluvíme na koncertech při uvádění songu Weekend punk, myslíme pochopitelně nás tři, protože si ze sebe rádi děláme legraci. Jak je to u nás opravdu? No asi tak, že jsme si vždycky dělali, co jsme chtěli a ono bohužel zprofanovaný slůvko punk pro nás znamená absolutní svobodu a volnost. V muzice třeba to, že si zpíváme o čem chceme – legrácky i vážný věci, písně týkající se lidských vztahů i protest songy, úlety i kraviny, prostě tak, jak se nám zrovna chce a líbí. Děláme si co chceme, hrajeme si co chceme, oblíkáme si co chceme a neřešíme to. Je pak směšný až trapný limitování a vymezování toho, co je punk a co ne počínaje muzikou a konče třeba oblékáním, protože neznám nic legračnějšího než “punková móda“, která se svými speciálními shopy a oblečky degraduje do stejný role jako je humorné oblečení stylu hip hop nebo disco apod. Nejsou hranice ani mantinely a nejsou pravidla. Jakmile je někdo dělá, už to není punk. Bohužel mně přijde, že je takových víc než dost…

8) Pořádáte dlouhá léta festival ROCK NA VALNÍKU, jak vzniknul tento nápad? Jaké byly začátky a co plánujete do budoucna?
Ve Slaným nebylo kde pořádně hrát a náš tehdy začínající futsalový klub potřeboval nějakou tu kačku na svoji činnost. Navíc tu tehdy byl slušný hlad po muzice, podobných akcí bylo pomálu a tak mě napadlo zkusit udělat v roce 1999 nejdřív menší a pak větší festiválek a ono to prostě vyšlo. První ročník byla sice šílená divočina, ale s dalšími ročníky jsme vše postupně vychytávali a akci vylepšovali. Fest se líbil, rok od roku chodilo víc lidí, přibyli další schopní pořadatelé, bez nichž bych to dneska už nezvládal (děláme to ve více lidech, kdy má každý na starost jinou část festu), a akce se rozrostla do dnešní podoby, kdy se z ní stal velký rockový festival se vším všudy. Jsme moc rádi, že se náš festival líbí. Věřil jsem od začátku, že akce bude úspěšná, ale že to jednou bude až tak jako dnes, to by mě opravdu nenapadlo. Ale jsem za to moc rád. Do budoucna plánujeme pokračování ve stejném duchu jako dosud – různý žánry a dobrá muzika pro pohodový, tolerantní a inteligentní lidi. Prostě „…tak trochu jinej festival“.

9) Každým rokem se také zvyšuje návštěvnost, kapacitu letního kina jste už dvakrát za sebou vyplnili,přemýšleli jste už například o změně areálu? Plánujete nějaké změny na příští, v pořadí 11.valník?
Je pravda, že poslední dva ročníky byly skoro vyprodány, k čemuž chybělo jen pár set lidí, konkrétně předloni i vloni tři stovky. Nicméně o změně areálu jsme nepřemýšleli a ani bychom festival nikam nepřesouvali. Valník prostě patří do letního kina a pokud naplníme kapacitu čtyři tisíce, nahlásíme vyprodáno a další návštěvníky už prostě nebudeme do areálu pouštět. Vyprodaný festival je přeci snem každýho pořadatele :-) Žádný větší změny nechystáme. Bude jen jiná a lepší ochranka, více služeb pro návštěvníky ve stanovém městečku a také se chystáme zatočit se sockami a těmi pár jedinci z okolí, kteří sem každoročně jezdí dělat pouze problémy, kazí naše dobré jméno a hlavně silně ohrožují naši dobrou spolupráci s městem, partnery a sponzory, bez níž to už dnes prostě dělat nejde.

10)Zde máte volný prostor říct cokoliv ,co jen budete chtít?
Poslouchejte co se vám líbí, neberte všechno tak vážně, kašlete na image, neřešte kraviny a užívejte si života. No a jinak dík za rozhovor :-)

11) Děkuji za rozhovor a ať se daří i na dále .Jarda
kapelu Totální Nasazení si mužete poslechnout na bandzone.cz ZDE